Nahoru za sny

Nevím přesně, co člověka stále někam žene. Možná je to naše přirozená touha a potřeba jít si za svým naplněním, za svými sny. Vím však jistě to, že jsou místa, kde se právě naše dětské sny zdají být reálnější, dosažitelnější, a překážky na cestě k nim o hodně menší a překonatelnější. Pro mě osobně to jsou to hory a daleké severské pustiny, to, co mi vždy tolik pomáhalo dosahovat všeho, co jsem chtěl.
A nikdy to nepřestane, to už je holt naše podstata, růst a rozvoj. Dříve velké sny se po dosažení zdají malé a naše duše zatouží po novém, větším dobrodružství. Podobné momenty v čisté Přírodě nechť jsou našim nevyčerpatelným účinným dopingem na Cestě za naše limity, a proto choďme do hor a nechávejme se inspirovat, jak jen to půjde. Vše je možné!! Energie nikde nezačíná a nikde nekončí, potřebuje "jen" trochu čerstvého vzduchu na rozproudění...

Stáhnout obrázek
JPG, 1200x796 px, 277 kB